Popis činností - používání busoly (kompasu)
Příprava k použití: Nejdříve umístíme do vodorovné polohy a zkontrolujeme, zda není střelka ovlivněna železným předmětem.
Určení azimutu podle směru:
a) Zaměřovací busolou
1) Odklopíme hledí a připravíme k použití
2) Namíříme hledím na určený směr
3) Zaměřovací ryska se zčásti promítne na stupnici
4) Přečteme hodnotu na které se ryska promítla
b) sportovní busolou
1) Připravíme busolu k použití
2) Namíříme ryskou do požadovaného směru
4) Otáčíme stupnicí až dostaneme střelku do "chlívku"
5) Ryska ukáže na hodnotu azimutu
6) Přečteme hodnotu u rysky
Určení směru podle azimutu
a) Zaměřovací busolou
1) Odklopíme hledí a připravíme k použití
2) Podíváme se přes hledí do libovolného směru
3) Kontrolujeme kam se promítá zaměřovací ryska
4) Otáčíme se i s busolou dokud se ryska neprotne požadovanou hodnotu
b) sportovní busolou
1) Připravíme busolu k použití
2) Nastavíme rysku na požadovaný azimut
3) Otáčíme celou busolou až se střelka opět dostane do "chlívku"
4) Ryska ukazuje do požadovaného směru
Určení azimutu podle směru na mapě
a) Zaměřovací busolou
1) Odklopíme plně hledí a připravíme k použití
2) Pomocnou hranou namíříme na určený směr (střelka musí být blíže k výchozímu bodu)
3) Pomocná ryska bude nad správným azimutem
4) Přečteme hodnotu pod pomocnou ryskou.
b) sportovní busolou
1) Připravíme busolu k použití
2) Namíříme pomocnou hranou do požadovaného směru (střelka musí být blíže k výchozímu bodu)
4) Otáčíme stupnicí až dostaneme střelku do "chlívku"
5) Ryska ukáže na hodnotu azimutu
6) Přečteme hodnotu u rysky
Určení směru podle azimutu na mapě
a) Zaměřovací busolou
1) Odklopíme plně hledí a připravíme k použití
2) Položíme busolu na mapu tak, aby střelka byla blíže výchozího bodu.
3) Otáčíme busolou tak, aby pomocná hrana vždy protínala výchozí bod.
4) Když je pomocná ryska nad požadovaným údajem, pomocná hrana ukazuje náš směr.
b) sportovní busolou
1) Připravíme busolu k použití
2) Nastavíme rysku na požadovaný azimut
3) Otáčíme busolou tak, aby pomocná hrana vždy protínala výchozí bod.
4) Až je střelka opět v "chlívku" pomocná hrana ukazuje do požadovaného směru
Zpětné promítnutí azimutu
- Jedná se o určení azimutu z místa námi pozorovaného. Používá se pro určování vlastní polohy na mapě, pokud vidíme v krajině orientační bod, jenž máme zanesený v mapě. Příklad: V dálce 200 metrů pozorujeme osamělý jehličnatý strom v otevřené krajině na azimutu 245 stupňů. Chceme zjistit jaký je azimut od stromu k nám. Pokud je naměřená hodnota větší než 180, odečítáme 180. Pokud je menší, přičítáme 180. Pokud je rovna přesně 180 je jedno jestli odečítáme nebo přičítáme, protože pokaždé dostaneme buď 360 nebo 0 což je vlastně jeden a ten samý směr. V našem případě by tedy zpětný azimut byl 245 – 180 = 65 stupňů od stromu směrem k nám. Takže naše pozice by byla na 65 stupních 200 metrů od jehličnatého stromu.
Určení vlastního stanoviště:
- Nejprve musíme přibližně znát kde jsme (přibližně na okruh do 10 km), poté musíme mít zorientovanou mapu a musíme mít samozřejmě na dohled nějaký orientační bod (nejlépe 3. ale může být i 1).
- Pomocí zpětného promítnutí azimutu, pokud můžeme do mapy psát, narýsujeme směry od pozorovaných objektů. Místo kde se tyto spojnice protnou, je naše pozice. Samozřejmě že čím více spojnic použijeme, tím dostaneme přesnější výsledky, ale k přesné pozici postačí jen 3 spojnice. (ve skutečnosti stačí jen dvě, třetí je pro kontrolu)
- Viditelným promítnutím spojnic, zorientovanou mapu si dáme před sebe (přibližně do výše očí) tak, abychom současně viděly jak mapu tak vybrané orientační body. Odhadem si promítneme spojnici mezi objektem z mapy a v terénu. To uděláme s více objekty současně a prodloužíme tyto spojnice v mapě až se nám střetnou v místě naší pozice. Tento způsob není moc přesný ale je velice rychlý.
- Pomocí orientačního bodu, pokud stojíme u nějakého orientačního bodu, stačí, když si vyhledáme jeho pozici na mapě. (např. vesnice, most, křižovatka, křížek, lom, atd.)
Alternativní určení světových stran
slouží jako pomocná metoda, máme-li pochybnosti o správné funkčnosti busoly nebo kompasu nebo jako nouzové řešení. Většinou vychází z polohy slunce vzhledem k aktuálnímu času.
Podle hodinek a slunce - Malou ručičku namíříme směrem na slunce. Pro zimní čas platí že jih je přesně mezi malou ručičkou a dvanáctkou, u letního je to mezi malou ručičkou a jednou.
Podle hodinek a měsíce - Nejdříve rozdělíme měsíc na dvanáct částí, pak určíme kolik těchto částí je vidět. Vzniklé číslo přičteme, jestliže měsíc couvá, nebo odečteme, jestliže dorůstá, k aktuálnímu času. Tím získáme hodinu, kterou namíříme na měsíc (jako malou ručičku na slunce), jih opět leží mezi dvanáctkou a získaným (vypočítaným) časem. V létě samozřejmě používáme jedničku místo dvanáctky.
Stínová metoda - Do země zarazíme kolmo asi tak metrovou tyč. Vržený stín označíme do země (např. vyrytím). Na čáře od stínu označíme v určité vzdálenosti bod (asi tak 50 cm od tyče). Počkáme minimálně 15 minut až se stín pohne, vržený stín opět označíme do země. Ve stejné vzdálenosti jako na předchozí čáře uděláme také bod a spojíme ho přímkou na s bodem na první čáře. Vzniklá spojnice označuje směr východ-západ.
Sluneční metoda - Slunce je ve 12 hodin (zimní čas) přesně na jihu, stačí tedy jen znát přibližný čas a odhadnout odchylku slunce od jihu. S použitím pomocného stínu (vlastní nebo od sirky na mapě) a zkušeností je tato metoda velice přesná.